Na co se možná chcete zeptat

Co je účelem tohoto projektu a této stránky?
Získat do nejpřesnější odhad, ať už se jedná o výsledek voleb, nebo něco úplně jiného. Výsledek se určí jako aritmetický průměr stovky tipů, které považujeme za nejvíce kvalifikované. No a zároveň je tento projekt také hrou. Kdo se se svým tipem nejvíce přiblíží realitě, ten získá finanční odměnu. V případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR to bylo 50 000 Kč.

Kdo je těch 100 chytrých?
Berte tenhle termín s nadsázkou. Naším cílem je získat co nejpřesnější odhad. Proto nebudeme dělat aritmetický průměr ze všech zaslaných tipů, ale pouze ze stovky těch, kteří zároveň nejlépe dopadnou v testu. Nechceme vytvářet žádnou elitní skupinu chytrých. Výsledky testu nikdy a nikde nezveřejníme. Že patří mezi "100 chytrých", budeme účastníky testu informovat e-mailem. Děláme to proto, abychom z databáze "odfiltrovali" tipy těch, kteří naší soutěži nejsou ochotni věnovat potřebnou energii a čas (a kteří kolonky dotazníků jen "odklikají"). Odflitrujeme tím taky ty, kteří by výsledky chtěli ovlivnit nebo zmanipulovat. Naší jedinou ambicí je získat kvalitní odhad.

Proč tohle vlastně děláte?
Potože chceme vyzkoušet, jestli tato metoda expertního odhadu funguje a kam až je s ní možné zajít. Je to hra a zároveň experiment. Za určitých okolností platí, že velká skupina lidí je "chytřejší" než jednotlivci. Doufáme, že našich "100 chytrých" bude chytřejších než analytici, komentátoři i výzkumné agentury. Jdeme na to způsobem, kterému se říká "crowdsourcing". Získaná data zpracujeme a vyhodnotíme.

Co je "crowdsourcing"?
Termín vzniklý spojením slov "crowd" (dav) a "outsourcing" (zadání práce externím dodavatelům). Poprvé ho v článku pro časopis Wired použil Jeff Howe v roce 2006. Termín se vžil pro využívání práce či vědomostí velké skupiny lidí nebo komunity, nejčastěji prostřednictvím webu. Crowdsourcing se používá pro vyřešení problémů či splnění časově náročných úkolů, které vyžadují právě zapojení většího počtu lidí. Uvádí se, že pokud jsou lidé správně motivováni a dobře osloveni, mohou odvést stejně kvalitní práci jako profesionálové, přitom často za zlomek nákladů. Crowdsourcing se používá rovněž v marketingu, například při uvádění nových produktů.

Co je "moudrost davu"?
Knížku "The Wisdom of Crowds" (Moudrost davu) napsal americký novinář James Surowiecki v roce 2004. Má podtitul: "Proč hodně lidí je chytřejších než málo a jak kolektivní moudrost ovlivňuje byznys, ekonomiky, společnosti a národy". Surowiecki popisuje, že když se využijí informace od jednotlivců ve velké skupině lidí, lze dospět k přesnějším závěrům či učinit kvalifikovanější rozhodnutí. Surowiecki uvádí jako příklad britského učence Francise Galtona, který na přelomu 19. a 20. století na dobytčím trhu zjistil, že když se váha býka určí jako aritmetický průměr odhadů od většího počtu lidí, blíží se skutečné váze obvykle mnohem víc než jednotlivé odhady znalců dobytka. "Moudrost davu" se projevu také ve hře Kdo chce být milionářem, v které je jednou z možných nápověd hlasování publika. Z historie soutěže se ukazuje, že se publikum nemýlí ve více než 95 procentech případů.

Kdy "moudrost davu" funguje? 

• Když všichni "členové" davu mají vlastní a nejlépe různé zdroje informací,
• rozhodují se nezávisle na sobě,
• mají různé zkušenosti, vědomosti či specializace,
• jsou ke spolupráci motivovaní a jejich příspěvky jsou správně vyhodnoceny.