O projektu

Chytří se zajímají, co se v jejich okolí děje. Čtou, sledují, či jen pozorují, zkrátka sbírají informace. Chytří vědí víc. A víc chytrých možná ví, na co jednotlivci hledají odpověď. To je ve stručnosti představení projektu "100 chytrých".

“100 chytrých” staví na tzv. crowdsourcingu, tedy metodě určené pro expertní rozhodování s pomocí velkého vzorku účastníků. Co je to crowdsourcing a kde se vezme v Česku "100 chytrých"? Odpověďi na tyto i jiné otázky jsme pro vás připravili.

Projekt začal hrou pro čtenáře Hospodářských novin, v rámci níž měli odhadovat výsledek voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na jaře roku 2010.

Hospodářské noviny jsou celostátním deníkem pro chytré čtenáře. Proto je spojení těchto novin s naším projektem logické a pochopitelné. Děkujeme vydavateli i vedení redakce, že pro naši hru a náš projekt našli pochopení.

Orientační test pro projekt "100 chytrých" připravila společnost Scio, která se zabývá vývojem a aplikaci evaluačních nástrojů ve vzdělávání. Vyvinula také nástroj personální diagnostiky Personline, který umožňuje objektivní posouzení schopností, dovedností a osobnostních dispozic zaměstnanců.

Autorem a realizátorem projektu je mladá konzultační firma NextBig. Sídlí v Praze a Bratislavě. Zabývá se novými médii a marketingem. Založili ji v únoru 2010 Miloš Čermák, Tomáš Bella, Adam Javůrek a Libor Rychetský.

Odhad výsledku voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010

Projekt “100 chytrých” byl původně spuštěn za účelem získat co nejpřesnější odhad výsledku voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Takové využití crowdsourcingu nemělo v době realizace projektu ve světě obdoby, mimo samotného odhadu šlo tedy i o experiment se snahou dokázat, že podobné metody jsou schopny obstát v konkurenci s průzkumy agentur.

Svůj odhad výsledku voleb poskytlo celkem 6758 lidí, výstupem byl ale pouze aritmetický průměr odhadů “100 chytrých”. Na nejpřesnějšího tipujícího čekala výhra ve výši 50 000 Kč.

Jak bylo “100 chytrých” úspěšných? Překvapivý výsledek voleb z května 2010 nedokázal přesně odhadnout žádný volební průzkum, ani “100 chytrých”. Konečný odhad se ve své přesnosti ale v podstatě nelišil od agenturních průzkumů, přičemž náklady na jeho získání byly výrazně nižší, z čehož pramení zřejmě hlavní výhoda crowdsourcingových metod.

Zajímavým výstupem projektu je i fakt, že kdybychom ze sebraných dat nevyřadili zjevně nesmyslné odhady (např. všech 100 % hlasů pouze pro jednu stranu), došli bychom k přesnějšímu výsledku, než jaký zveřejnila kterákoli z výzkumných agentur. Ještě vyšší přesnosti bychom dosáhli, kdybychom odhad spočítali z dat od posledních 300 účastníků experimentu, jejichž názory reflektovaly i nejaktuálnější vývoj na politické scéně.

Projekt “100 chytrých” tedy zaznamenal v této své první fázi jednoznačný úspěch, který dokazuje, že podobné výzkumné postupy mají budoucnost, zejména díky relativně nízkým nákladům.

Podrobné informace o výsledcích projektu jsou k dispozici na našem blogu.